Vinařské podoblasti

Réva vinná je jedna z mála rostlin, která dokáže komplexně a přitom citlivě vyjádřit stopu krajiny a místa ve své konečné podobě – vínu. Vinice v českých zemích leží v severnější části rozšíření révy v Evropě, což je předpokladem pro vína neobyčejně rozmanitá, která vynikají originálními ovocnými tóny a kořenitostí, bohatým spektrem aromatických látek.

 

V České republice jsou dvě vinařské oblasti: Čechy a Morava.

Vinařská oblast Čechy je tvořena podoblastmi Litoměřickou a Mělnickou. Morava zahrnuje celkem čtyři podoblasti: Znojemskou, Mikulovskou, Velkopavlovickou a Slováckou.

VINAŘSKÁ OBLAST MORAVA

Vinařská oblast Morava má výborné předpoklady pro tvorbu bílých vín se zajímavým spektrem vůní a kořenitosti, které doplňuje látková plnost z moravských úrodných půd. Souhru vůní a chuti podtrhují svěží kyseliny povzbuzující k opětovnému doušku harmonického a pro jednotlivé podoblasti Moravy charakteristického vína. Moravská červená vína provázela odjakživa venkovskou stravu a posilňovala vinaře v jejich těžké práci. Chuťový projev nikdy nepostrádal zemitou pravost doprovázenou uchováním ovocitého charakteru červeného vína. Charakter červených vín se v poslední době mění vlivem uplatňování moderní technologie, která jim dodává více vláčné jemnosti.

Líbezná jihomoravská krajina, její jedinečné přírodní podmínky a architektura jsou také lákadlem a oblíbeným cílem pro zájemce o vinařskou turistiku. Klima je přechodné s příklonem k vnitrozemskému, s občasnými vpády vlhkého atlantického vzduchu nebo i ledového z vnitrozemí. Vegetační období je poněkud kratší nežli v západní Evropě, ale zato vyniká ve většině let vyšší tepelnou intenzitou letních měsíců, což působí příznivě na zkracování vegetačních fenofází révy a umožňuje tak i pěstování odrůd s pozdním vyzráváním hroznů, dávajících vysoce jakostní vína. Samotné zrání hroznů probíhá u nás pomaleji, a proto se v nich udrží a koncentruje větší a širší rozmanitost aromatických látek.

MIKULOVSKÁ PODOBLAST

Pálava – poslední výběžek stepí Panonie, vápencových Alp, místo s neopakovatelnou atmosférou, strmě vystupuje z mírně zvlněné krajiny lužních lesů dolního Podyjí. Na úbočích vápencových skal jsou mohutné návěje spraší a vápenité jíly, v jižní části podoblasti jsou rozšířeny písky. Z hlubokých sprašových půd čerpá réva vinná širší škálu živin pro tvorbu aromatických látek, výraznou kořenitost a originální minerální projev.

Mikulovsko tak dává vzniknout skvělým vínům s unikátním charakterem. Pro pěstování révy vinné je jedinečným místem severopanonské nížiny.

Nejvíce pěstované odrůdy jsou Ryzlink vlašský, Chardonnay, Rulandské bílé, Tramín červený, Ryzlink rýnský, Müller Thurgau, Veltlínské zelené, Frankovka a Svatovavřinecké.
Vinařské obce:
Bavory, Brod nad Dyjí, Březí, Bulhary, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Drnholec, Hlohovec, Horní Věstonice, Ivaň, Jevišovka, Klentnice, Lednice, Mikulov,, Milovice, Novosedly, Nový Přerov, Pasohlávky, Pavlov, Perná, Pohořelice, Popice, Pouzdřany, Přibice, Sedlec, Strachotín, Valtice, Vlasatice, Vranovice.

 

Citováno z: Národní vinařské centrum